Můj syn mě jednoho dne oslovil, že má problém s telefonováním. Vysvětlil mi, že se cítí nepříjemně, když má někam telefonovat a proto se tomu úplně vyhýbá. Udělali jsme tedy odblok na toto téma telefonování. Dostali jsme se do období asi druhé třídy. Pokaždé, když se můj syn vracel domů, tak byl doma sám a proto mi volal do práce. Mně se to tehdy zdálo (také kvůli provolanému kreditu), že postačí, když mi syn napíše místo telefonování pouze SMS, že v pořádku přišel ze školy domu. Přesvědčili jsme ho, on to bohužel sám za sebe takto necítil, ale nakonec si to takto v hlavě nastavil.

Proto měl můj syn problém pokaždé, když musel něco vyřizovat přes telefon stres a raději vše řešil přes SMS. Když jsem se ho po 14 dnech ptala, jak to po odbloku má s telefonováním, tak mi odpověděl, že by teď telefonoval pořád.

Z toho plyne zajímavé ponaučení, že i my rodiče, když se snažíme svoje děti dobře vychovat, ukázat jim cestu, tak můžeme nevědomky napáchat i takovou škodu, která může způsobovat našim dětem i v dospělosti takové problémy, ikdyž za to může i takhle jednoduchý blok.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *